Ten samý den, kdy jsem konečně vstala z postele, mi ustřelila noha na schodech ( no, je to lepší žebřík!) a já sebou flákla nazad..noo..prostě jsem si narazila kostrč! Kdo to někdy zažil, ví, o čem mluvím, kdo ne, nechť to vědět netouží! Fakt nic moc! Pod schody mne manžel shrábl ( rachot to byl na celý barák!) a když zjistil, že držím v kůži, jen mi tečou slzy a sprostě nadávám..chtěl mne odvelet zpátky do kanafasu. Sebrala jsem všechny síly ke vzpouře a celý akt návratu jsem tak prodloužila o pár hodin, co mne tamtéž zahnala krutá bolest...
A tak se ploužím po baráku, tu a tam přispěji dobrou radou, k zachování chodu domácnosti (nevyžádanou, samozřejmě!:-)) ) a poslouchám vtipné poznámky rodiny o tom, že jsem fakt, ale fakt smolař, když se po dlouhém uzdravování sesypu ze schodů..No a následují nezbytné kecy o tom, že problémy s chůzí mívají brzo vyřešené i batolata...ha ha ha..
Pár dnů jsem tu a tam pozřela lék, tišící bolest a protože už druhý den jsem statečná natolik, že zvládám bez analgetik, udělala jsem dnes k večeři focacciu..skvostnou dobrotu vonící po olivách a čerstvém rozmarýnu..a k tomu výborné růžové víno..jooo.. a svět je hned hezčí...
http://pohodovakuchyne.blogspot.cz/2013/07/focaccia.html
A i snídaně bude prima, protože drahý choť zásobil včera rodinný mrazák kuřátky, krmenými doma tak, jak se to dělávalo kdysi, tedy žádné směsi a podobné "dobroty", jen 3,5 kg krásného masa na kus..No a z jater tedy bude paštika s olivami a rozmarýnem..základní recept tady: ( http://pohodovakuchyne.blogspot.cz/2013/02/pastika-z-drubezich-jater.html )
podávaná na domácím pšenično-žitném kváskovém chlebu...Takže zítra se vstává bez budíku!:-)))
Muselo se hned ochutnat!:-)
Kdo nás trochu sleduje, ví, že před nedávnem od nás odešla naše malá psí holka..Tibetská španělka Andulka. Veškerý čas jsme směřovali k tomu, aby se její nerozlučný kamarád Fanýsek, necítil sám a opuštěný. Zuzka si ho brala do práce i za zábavou, aby Fanda neměl čas, stáhnout se do sebe..Takže byl v minulých dnech pejskem univerzitním, kdy se účastnil akademických debat, nebo pejskem společenským, kdy doprovázel partu na večerní posezení..no, čínskou restauraci prošel včetně kuchyně a nutno říct, že bez úhony..:-)))
Naše Andulka..odešla za duhový most...a moc nám schází...
Fanda v restauraci..
..a doma pod stromy..my si dáváme kávu, on siestu..
Taky od nás odešli ovčí kluci, do nového bydliště. Jsem moc ráda, že šli do místa, kde je budou mít rádi a kde o ně bude dobře postaráno..Poslední, malý beránek bude mít domov u našich kamarádů, takže si pro jarní nadělení oveček můžu oddechnout..
A napustili jsme rybníček, aby měly divoké kachny na horním konci svou Ruzyni....a když se tak podíváme po pastvině, ovečkách, psiskách, kočce a tak...říkáme si spolu s klasikem..Léto budiž pochváleno..:-)