Když zas dojde na sýr...

Nevím, jestli je to teplým počasím, souhrou nenahodilých situací, ale poslední dobou je tady u nás tak pohodově, až se to bojím říct nahlas. Vědoma si toho, že co je vyřčeno, může být zakřiknuto. Ale tentokrát to risknu a podělím se o pocit naprostého klidu, štěstí a pohody.. Jak to souvisí se sýrem? Samozřejmě úzce.. Máme dnes malou rodinnou oslavu a když už tak potají bilancuji v kruhu blízkých lidí, nad sklenkou bublinek a s pohledem na spokojené "stádo" oveček a se psy, povalujícími se spokojeně kolem, napadá mne, že tohle je štěstí...A pak někdo dostane chuť na sýr! U sýraře? Bez problému! Jdete, vyberete, zakrojíte a....ano, dneska nemohlo být jinak, než že vyberete dobře! Polotvrdý sýr, tenoučce nakrájený a vonící mlékem a pastvinou, zapitý skvělým červeným vínem, pohladil chuťové pohárky..A pak Munster,  maličký, jen na "ochutnání šarže", nejdřív svou specifickou "vůní" zaplní domek od sklepa po půdu a po rozkrojení vydá ze sebe to nejlepší v podobě ostře pikantního sýrového krému...Zapitý douškem skvělého vína skýtá naději, že s novým bramborem a pažitkou, nás další kousek za pár dnů pošle opět na chvilečku do gurmánského nebe...Náš sýr....


Barva, kůrka, vůně, chuť..ano, tak tenhle sýr bych se vám nestyděla nabídnout!

Munster, francouzská lahůdka, se silným odérem..ovšem, vážení, ta chuť!!!